Naše škola zahájila ve školním roce 2007/8 vyučování podle nového školního vzdělávacího programu, který jsme nazvali "Můžeme jen to, co známe".
Jeho základem je závazný rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání MŠMT ČR. Školní vzdělávací program umožňuje škole profilovat výuku podle potřeb žáků a možností školy. My jsme jej zaměřili zejména na oblast cizích jazyků a informačních technologií.
Výuka podle nového programu byla zahájena v
Identifikační údaje
I. Název ŠVP: Můžeme
jen to, co známe
II. Předkladatel: Základní
škola Hořice, Komenského 338,okres Jičín
Adresa: Komenského
338, 508 01 Hořice
E-mail, telefon: reditel@zshorice.eu, 493620043, 493623640, 777913755-6
Zřizovací
listina: Vydaná
Zastupitelstvem města Hořice, okres Jičín s účinností od 1.října2009 dle
usnesení čís.4/2009 ze dne 14.9.2009
Vymezení
činnosti: Hlavní činnost:
Organizace poskytuje základní vzdělávání. Poskytuje zájmové vzdělávání.
Statutární orgán: Ředitel
PaedDr. Kamil Vávra, Jiráskovo nábřeží 102, Lázně Bělohrad
Zařazení do sítě škol: 18.03.1996, poslední
rozhodnutí MŠMT ČR Č.j.
6 138/2007-21 ze dne 18.04.2007, s platností od 1.09.2007
IČO: 70 892 547
IZO: 049 305
662
Identifikátor školy: 600 092
135
III. Zřizovatel: Město Hořice,nám, Jiřího
z Poděbrad 342, e-mail mesturad@horice.org, tel.
693655411, IČO 271560
IV. Platnost: Od 01. 09. 2010
V Hořicích
25. 08. 2010.
PaedDr.Kamil Vávra
Ředitel
Charakteristika školy
1. Úplnost a velikost školy: škola je úplná
Škola sdružuje: I. Základní škola kapacita 340 IZO: 049 305 662
II. Školní družina kapacita
50 IZO: 117.300.055
Obory vzdělání: 1. 79-01-C/001 Základní škola (dobíhající)
2.
79-01-C/01 Základní škola od
1.09.2007
Celkové údaje o škole:
|
Počet tříd |
Celkový počet žáků |
Počet žáků na 1 třídu |
Počet žáků na 1 učitele |
|
10 |
195 |
19,5 |
15 |
2. Vybavení školy
a/ materiální Škola tvoří samostatný areál s učebnami, pohybovou místností, školní družinou
Kmenové učebny: 10
Odborné učebny: 8
ITC, učebna VV, Che, Fy, jazykové učebny,vaření, dílna, relaxační prostor
Škola je vybavena novým stavitelným nábytkem.
b/ prostorové: Prostorové
vybavení je dostatečné.
c/ technické Technické
zařízení je dostačující.
d/ hygienické Hygienické
vybavení je standardní. Vybavení odpovídá hygienickým normám a předpisům.
3. Charakteristika pedagogického sboru
|
|
šk. rok 2010-2011 |
|
Počet pedagogických pracovníků |
18 |
|
Počet žen |
13 |
|
Z toho počet ředitelů |
1 |
|
Z toho počet vychovatelů |
2 |
|
Počet provozních pracovníků |
4 |
|
Počet plně kvalifikovaných ped. pracovníků |
15 |
|
Počet pouze odborně kvalifikovaných ped. pracovníků |
1 |
|
Počet pracovníků pouze s ped. způsobilostí / jinou / |
0 |
|
Počet nekvalifikovaných ped. pracovníků |
2 |
4. Dlouhodobé projekty
1. Preventivní program
realizovaný školou všechny
ročníky
5. Spolupráce
a/ s rodiči dobrá
b/ se školskou radou dobrá
c/ se školskými
poradenskými zařízeními dobrá
Zaměření školy
Pojetí školního vzdělávacího
programu
Školní vzdělávací program vychází z koncepce vzdělávání, která klade hlavní důraz ve své vzdělávací práci na komunikaci, kooperaci a práci s informacemi.
Program je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Umožňuje efektivní profesionální a promyšlenou práci učitele. Má všem ve škole vytvořit zázemí, které rozvijí tvořivost a současně zohledňuje individuální možnosti. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný a spokojený život.
V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se.
Chceme, aby se žáci naučili pro život důležitým kompetencím
učit se, řešit problémy a osvojili si sociální dovednosti.
Prevence sociálně patologických jevů na škole je dána těmito
body:
a) Včlenit
témata prevence do celého vzdělávacího procesu
b) Zaměřit
se na problémové a sociálně znevýhodněné děti
c) Během
školního roku zapojit žáky do
mimoškolních aktivit a kroužků
d) Spolupracovat
s rodiči
e) Prohloubit
další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických
jevů
f) Spolupracovat
s odbornými pracovníky v oblasti prevence sociálně patologických jevů
(přednášky, besedy)
g) Na
2. stupni prochází realizace preventivního programu všemi předměty a je zároveň
i předmětem pozornosti třídních učitelů
h) Zřízení schránky důvěry pro anonymní dotazy a případná upozornění žáků a nástěnky s informacemi souvisejícími s problematikou sociálně patologických jevů
Hlavní a dílčí cíle vzdělávacího programu
Motivovat děti pro jejich celoživotní učení.
Podpora dětí k učení se:
o
vybírat si a využívat vhodné způsoby, metody a strategie pro aktivní a
efektivní učení,
o
vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení
a systematizace je efektivně využívat v procesu učení a v praktickém životě,
o
využívat informační a komunikační prostředky a technologie.
Podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti
řešit problémy.
Podpora dětí k učení se:
o
samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat, kriticky
posuzovat a vyvozovat z nich závěry pro využití v budoucnosti,
o
uvádět věci a znalosti do souvislostí a na základě toho si vytvářet
komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy,
o
volit vhodné způsoby řešení úkolů, sledovat vlastní pokrok při zdolávání
problémů, aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových úkolů a
situací.
Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci.
Podpora dětí k učení se:
o
formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu,
výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu,
o
naslouchat jiným a porozumět jim,
o
obhajovat vlastní názor vhodnou a kultivovanou argumentací.
Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy
vlastní i druhých.
Podpora dětí k učení se:
o
spolupracovat ve skupině při řešení daného úkolu, podílet se na
utváření příjemné atmosféry
o
aktivně přispívat k diskusi, umět v diskusi obhajovat vlastní
názor, ale i respektovat různá hlediska, zkušenosti a názor jiných.
Podpora dětí k učení se:
o
mít sebevědomé vystupování, pozitivní představu o sobě samém, ale
současně schopnosti vcítit se do situací ostatních a ochotně respektovat jejich
přesvědčení nebo názory,
o
řešit praktické problémy nebo situace, znát svá práva i povinností,
o
schopnosti hodnotit výsledky vlastní činnosti i činnosti jiných, mimo
jiné i z hlediska ochrany zdraví, životního prostředí i ochrany kulturních a
společenských hodnot.
Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování,
jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé
vztahy k lidem, prostředí i k přírodě.
Podpora dětí k učení se:
o
schopnosti ochrany životního
prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot,
o
vcítit se do situací ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo
názory.
Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní i sociální zdraví
a být za ně odpovědný.
Podpora dětí k učení se:
o
schopnosti ochrany vlastního zdraví a zdraví ostatních,
o
používat bezpečně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat dohodnutá
pravidla, povinnosti a závazky, rozhodovat se správně, zodpovědně a
s ohledem na své zdraví i zdraví jiných,
o
dle svých možností poskytnout účinnou pomoc v situacích ohrožujících
život a zdraví.
Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám
a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi.
Podpora dětí k učení se:
o
vnímat kulturní i historické dědictví a být vnímavý k tradicím a
kulturním hodnotám jiných.
Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu
s reálnými možnostmi a uplatňovat je s osvojenými vědomostmi a
dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.
Podpora dětí k učení se:
o
využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích
oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.
Klíčové kompetence
Klíčové kompetence představují
souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro
osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.
Smyslem a cílem vzdělávání je
vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně
dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti.
Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj
počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním
vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových
kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě
považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný
základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu.
Klíčové kompetence nestojí
vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají
nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu
vzdělávání. Proto k jejich utváření a
rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a
činnosti, které ve škole probíhají.
Ve vzdělávacím obsahu
RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných
výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému
a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni
klíčových kompetencí.
V etapě základního vzdělávání
jsou za klíčové považovány: kompetence k
učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence
sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.
Kompetence k učení
V průběhu základního
vzdělávání žák:
vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné
způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení,
projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
vyhledává a třídí informace a na základě jejich
pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení,
tvůrčích činnostech a praktickém životě
operuje s obecně užívanými termíny, znaky a
symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z
různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled
na matematické, přírodní, společenské a sociokulturní jevy
samostatně pozoruje a experimentuje, získané
výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití
v budoucnosti
poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k
učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení,
naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí
výsledky svého učení a diskutuje o nich
Kompetence k řešení problémů
V průběhu základního
vzdělávání žák:
vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i
mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich
příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu
vlastního úsudku a zkušeností
vyhledá informace vhodné k řešení problémů,
nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a
dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným
nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby
řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
ověřuje prakticky správnost řešení problémů a
osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových
situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je
schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky
svých činů zhodnotí
zapojuje se do různých soutěží
Kompetence komunikativní
V průběhu základního
vzdělávání žák:
formuluje a vyjadřuje
své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle
a kultivovaně v písemném i ústním projevu
naslouchá promluvám
druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do
diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
rozumí různým typům
textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků
a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje
na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do
společenského dění
využívá informační a
komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci
s okolním světem
využívá získané
komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití
a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
Kompetence sociální a personální
V průběhu základního vzdělávání žák:
účinně spolupracuje ve skupině, podílí se
společně s pedagogy na vytváření pravidel práce ve skupinách na základě poznání nebo přijetí nové role v
pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
podílí se na utváření příjemné atmosféry v
kolektivu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi
přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne
pomoc nebo o ni požádá
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé
třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného
úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá
poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která
podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a
chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
Kompetence občanské
V průběhu základního vzdělávání žák:
respektuje přesvědčení
druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací
ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit
se proti fyzickému i psychickému násilí
chápe základní
principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv
a povinností ve škole i mimo školu
rozhoduje se
zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc
a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících
život a zdraví člověka
respektuje, chrání a
ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj
k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do
kulturního dění a sportovních aktivit
chápe základní
ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na
kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví
Kompetence osobnostně sociální a environmentální
výchova
V průběhu základního
vzdělávání žák:
projevuje
pozitivní city v chování, v jednání a v používání
životních situací
vnímá citlivé
vztahy k lidem, k prostředí, které ho obklopuje, a k přírodě
chápe základní ekologické souvislosti a
environmentální problémy, respektuje
požadavky
na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany
zdraví
dokáže správně roztřídit odpady
Kompetence pracovní
V průběhu základního
vzdělávání žák:
používá bezpečně a
účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní
povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
přistupuje k výsledkům
pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti
a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví
druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot
využívá znalosti a
zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního
rozvoje i své přípravy na budoucnost
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se specifickými poruchami učení)
Žáky, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. Dětem zajišťují individuální péči pedagogové na prvním a druhém stupni. Každý týden probíhají dyslektické nápravy se souhlasem a za spolupráce rodičů. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení , je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje (jedná se o integraci). V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí.
Vzdělávání žáků s poruchami chování
Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní.
Vzdělávání těchto žáků probíhá ve třídách na
Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci.
Učitel musí s žáky stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem.
Se souhlasem rodičů může být žák vyšetřen ve středisku
výchovné péče a učitel pak se žákem pracuje dle doporučení této instituce.
Možná je i denní výuka nebo pobyt v tomto zařízení na dohodnutou dobu.
Vzdělávání žáků s více vadami
Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na
Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka
v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.
Vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami (tělesné postižení)
Vzdělávání žáků tělesně
postižených bude probíhat ve třídách na 1.a 2.stupni školy formou individuální integrace.Žáci
se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě
individuálních vzdělávacích plánů.Ve spolupráci a na doporučení speciálně
pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se
úlev v tělesné výchově, omezení ve výtvarné výchově, pracovních
činnostech, popřípadě v ostatních předmětech.Protože škola není
bezbariérová, je nutné požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude
pomáhat žákovi přizpůsobit se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při
komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte
s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého
žáka.Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit,
stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od
učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky
je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky
především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V
rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou
paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené
požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy),
individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, problémové úlohy a
další). V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné
úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou
pověřováni vedením a řízením skupin. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel
vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je
zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj,
předzpívávat píseň … Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce –
volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují
výtvarné kroužky ,manuálně a výtvarně nadaní žáci pracují v kroužku
keramické výroby. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při
plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci
jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák
projevuje největší zájem a talent (navštěvují taneční kroužek). Žáci jsou
zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni.
Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování.
Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak
důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k
méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že
vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný.
Integrace obsahu tématických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu
1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
|
Tématické okruhy |
1. stupeň |
2. stupeň |
|||||||
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
|
|
OSOBNOSTNÍ ROZVOJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rozvoj schopností poznávání |
PRV ČJ |
VV |
|
|
MAT |
ĆJ Z TV VV MAT F |
TV F MAT VV |
Z TV VV MAT F |
MAT F TV |
|
Sebepoznání a sebepojetí |
PRV TV |
ČJ |
PRV ČJ |
|
PŘÍR |
TV VV VZ |
ĆJ TV VV |
ĆJ TV VV |
D TV VP VV |
|
Seberegulace a
sebeorganizace |
|
PRV |
ČJ |
|
PŘÍR TV |
|
F |
OV VZ |
VZ |
|
Psychohygiena |
PRV |
|
|
|
INF |
OV PŔ |
VZ OV |
CH |
CH |
|
Kreativita |
|
|
|
|
ČJ |
D VV HV INF |
ĆJ VV HV |
VV |
VV |
|
SOCIÁLNÍ ROZVOJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poznávání lidí |
PRV ČJ PČ |
|
TV |
AJ |
PŘÍR AJ |
D VV |
ĆJ VV |
ČJ |
|
|
Mezilidské vztahy |
|
PRV TV |
PRV |
VL |
|
D Z AJ OV HV |
Z OV VZ |
NJ HV CH |
D Z |
|
Komunikace |
PRV |
PRV |
AJ |
AJ |
AJ |
ĆJ D Z VV AJ HV INF |
Z HV INF |
Z NJ OV HV INF |
ĆJ Z VV INF PĆ |
|
Kooperace a kompetice |
PRV |
|
|
|
|
D Z |
AJ |
Z VV NJ PĆ |
ZA NJ OV |
|
MORÁLNÍ ROZVOJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti |
PRV |
|
|
|
VL PČ |
Z PĆ |
VV |
VV OV CH VZ |
ĆJ D Z VV OV CH VZ |
|
Hodnoty, postoje,
praktická etika |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
|
Tématické okruhy |
1. stupeň |
2. stupeň |
|||||||
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
|
|
Občanská společnost a škola |
PRV TV VV ČJ PČ |
TV VV ČJ PČ |
PRV TV VV ČJ |
ČJ |
AJ ČJ |
|
|
ĆJ VZ |
OV |
|
Občan, občanská společnost a stát |
PRV |
PRV INF ČJ |
ČJ |
VL TV ČJ |
VL PŘÍR ČJ |
D Z TV PĆ INF AJ HV |
D TV AJ VZ |
ĆJ Z TV PŔ PĆ |
CJ D TV OV HV CH VZ PĆ |
|
Formy participace
občanů v politickém životě |
|
|
|
VL |
VL |
|
|
AJ OV |
OV |
|
Principy demokracie
jako formy vlády a způsobu rozhodování |
|
|
|
ČJ |
|
VV INF |
Z |
OV |
ĆJ D Z AJ OV |
3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
|
Tématické okruhy |
1. stupeň |
2. stupeň |
|||||||
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
|
|
Evropa a svět nás zajímá |
PRV HV ČJ |
PRV INF ČJ |
PRV HV AJ VV PČ |
ČJ PČ |
VL HV ČJ PČ |
ĆJ D TV AJ OV HV PŘ F INF |
D TV VV ZA AJ HV PĆ PŔ |
MAT F Z TV VV NJ OV HV |
ĆJ F TV NJ HV PŔ |
|
Objevujeme Evropu a svět |
ČJ |
|
MAT |
VL |
VV TV |
Z TV INF |
ĆJ D Z TV OV MAT PĆ PŔ |
Z TV ZA AJ |
VZ Z TV CH |
|
Jsme Evropané |
|
|
ČJ |
TV |
PŘÍR |
ĆJ D VV |
D Z VV VZ |
D Z VV PŔ CH |
D Z VV AJ PŔ PĆ |
4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
|
Tématické okruhy |
1. stupeň |
2. stupeň |
|||||||
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
|
|
Kulturní diference |
HV |
|
|
HV VV |
VL VV |
ĆJ TV AJ OV INF |
ĆJ D TV AJ HV PĆ |
PĆ D Z TV OV HV |
TV NJ HV |
|
Lidské vztahy |
PRV HV |
PRV HV PČ |
PRV TV PČ |
PŘÍR HV AJ VV |
VL AJ HV VV |
Z TV OV |
TV AJ |
TV VV NJ OV VZ |
TV NJ CH PĆ |
|
Etnický původ |
PRV |
|
|
HV VV |
VL HV VV |
|
Z |
D AJ HV PŔ |
Z |
|
Multikulturali-ta |
|
INF |
AJ |
TV PČ |
VL |
|
VV OV |
ĆJ D AJ OV |
|
|
Princip sociálního
smíru a solidarity |
|
|
|
VL |
ČJ |
VV |
|
|
D Z AJ OV |
5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
|
Tématické okruhy |
1. stupeň |
2. stupeň |
|||||||
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
|
|
Ekosystémy |
PRV VV ČJ |
PRV |
PČ |
PŘÍR AJ VV |
VL PŘÍR AJ VV |
Z VV PŔ |
D VV PŔ |
D ZA CH |
VV |
|
Základní podmínky života |
HV VV PČ |
PRV PČ |
PRV |
VL PŘÍR VV |
VL PŘÍR |
Z PŔ F VZ |
AJ PŔ MAT PĆ |
PŔ CH F |
F VZ CH PŔ |
|
Lidské aktivity a problémy životního prostředí |
PRV TV |
TV VV ČJ |
VV ČJ PČ |
VL PŘÍR TV |
PŘÍR VV ČJ |
D Z PŔ |
Z VV ZA PŔ MAT |
Z VV AJ PŔ CH MAT F PĆ |
D Z PŔ CH |
|
Vztah člověka k prostředí |
HV |
PRV VV |
PRV VV |
PŘÍR VV ČJ MAT |
VL TV VV ČJ PČ MAT |
ĆJ D TV HV PŔ PĆ |
ĆJ F TV OV HV ZA |
ĆJ Z TV VV HV CH F PĆ |
ĆJ PĆ Z TV VV AJ HV PŔ CH |
6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
|
Tématické okruhy |
1. stupeň |
2. stupeň |
|||||||
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
|
|
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení |
PRV ČJ |
VV ČJ |
PRV VV |
|
HV ČJ INF |
ĆJ Z INF |
|
CH |
I |
|
Interpretace vztahu
mediálních sdělení a reality |
|
PRV |
VV |
|
ČJ |
TV Z |
Z TV |
Z TV |
F D Z TV PŔ |
|
Stavba mediálních
sdělení |
|
TV |
|
TV VV |
TV VV |
Z VV |
Z VV |
Z |
Z CH |
|
Vnímání autora mediálních sdělení |
HV |
HV |
|
ČJ |
|
|
|
|
D |
|
Fungování a vliv
médií ve společnosti |
|
|
|
VL ČJ |
HV VL ČJ |
|
|
ĆJ PĆ VV PŔ |
ĆJ |
|
Tvorba mediálního
sdělení |
|
|
|
|
AJ/ NJ |
AJ/ NJ ĆJ |
ĆJ AJ |
ĆJ NJ/ AJ |
ĆJ NJ/ AJ OV |
|
Práce v realizačním
týmu |
|
|
|
|
ČJ |
OV ĆJ |
ĆJ OV |
ĆJ AJ/ NJ OV |
ĆJ AJ/ NJ VV |